V jakém ročníku začíná výuka cizích jazyků?
Ve Sportovní ZŠ a MŠ Človíček se děti učí anglický jazyk od 1. třídy.
Jaké metody a postupy používáme ve výuce cizích jazyků?
Hlavní je komunikativní, komunikační neboli přímá výuková metoda
- založena zejména na komunikaci – a to předně komunikaci žáka ve studovaném jazyce. Žádaná je aktivita žáka, nutnost o nových termínech přemýšlet a hledat pravý význam bez použití slovníku.
- správná komunikativní metoda se vyznačuje zejména komplexností, nesmí opomíjet ani jednu část jazyka, věnuje se jak mluvené komunikaci, tak té psané, poslechu i čtení.
- gramatika je vyučována do té míry, aby napomáhala správné komunikaci.
Další doplňkové metody:
Metoda TPR (Total Physical Response)
- je používána hlavně při výuce dětí, poslední dobou je však jako doplněk uplatňována i ve výuce dospělých.
- jedná se o spojení cizího výrazu a určité pohybové reakce
- metoda TPR se snaží napodobit přirozený proces učení se mateřskému jazyku u malých dětí, kdy rodiče na dítě hovoří a zároveň očekávají určitou reakci. Za každé správné pochopení, tedy vykonání příkazu, je dítě pochváleno a podpořeno k další aktivitě.
Metoda CLIL
Kromě běžných hodin anglického jazyka mají všechny třídy do výuky začleněnou metodu CLIL. Content and Language Integrated Learning (CLIL) je koncept výuky nejazykových předmětů v angličtině. Žáci naší školy v rámci tohoto programu absolvují jednu hodinu týdně, a to pokaždé v jiném předmětu. Metodu CLIL v současné době uplatňujeme ve výuce matematiky, přírodovědných předmětů a pracovních činností. S ohledem na věk a jazykové schopnosti žáků se tento postup realizuje v různé míře napříč ročníky, od tzv. jazykových sprch (krátká intenzivní cvičení) po celou lekci vedenou v anglickém jazyce.
Odpovídají tyto metody současným trendům ve výuce cizích jazyků?
Komunikativní (přímá) metoda je v současnosti nejrozšířenější výukovou metodou ve světovém měřítku. Původně vychází z metody přirozené, která vnímá řeč jako dovednost, kterou si každý člověk osvojuje intuitivně napodobováním a upevňováním vzorů ze svého okolí. Každý by se měl učit jazyk tak, jako se dítě učí svůj mateřský jazyk, a to nejlépe v prostředí, kde se daným cizím jazykem mluví (nejlépe od cizojazyčného lektora). Při hodinách se mluví pouze daným cizím jazykem, hovoří se o běžných tématech z každodenního života, ale i o kultuře, literatuře a historii národa, jehož jazyku se žáci učí. Počátky této metody sahají už do starověku, kdy se takto učily děti bohatých římských měšťanů řečtině pod vedením řeckých učitelů, ale je součástí i mnoha současných metod.
Do aktivit školy zapojujeme aktivně rodilé mluvčí, kromě vedení odpoledních aktivit i ve formě nabízené možnosti individuální výuky pro děti a dospělé
Které oblasti ve výuce jazyků jsou nejdůležitější?
Všechny oblasti (mluvená komunikace, psaní, čtení, poslech) jsou stejně důležité a dbáme na jejich zařazení do každé vyučovací hodiny. Všechny tyto oblasti jsou také standardní součástí jazykových zkoušek. Nejdůležitější oblastí je však osobní motivace. Pokud se něco učíme s tím, že to „někdy budeme potřebovat“, tak to většinou nefunguje a u cizího jazyka už vůbec ne. Motivace musí být zcela osobní. I dítě potřebuje mít svůj vlastní osobní důvod, proč se cizí jazyk učí. Velmi důležitá je i praxe. Cizí jazyk by měly děti co nejdříve využít. Nemusí to být hned reciproční pobyt v zahraničí. Může to být čtení, sledování filmů, poslech nahrávek, prohlížení webů. Uvědomme si, že cizinci mluví také s chybami. Pokud věta nevypadá tak, jak by měla, použiju špatnou předložku nebo zapomenu správný člen, ale mám takovou výslovnost, že mi druhý člověk rozumí a já chápu, co mi říká, pak se nic neděje. Jinak by to bylo ve chvíli, kdybychom v angličtině dělali prezentaci nebo politický projev, ale pro běžný život to stačí. Nemůžeme prostě čekat, že když mám hodiny angličtiny týdně, po dvou letech přečtu Shakespeara v originále. To není reálné a ani smysluplné.
Jaká je role učitele při výuce v naší škole?
Samozřejmostí je odborná vzdělanost učitelů a jejich přirozený a přátelský přístup k dětem. Učitelé na naší škole se zajímají o svůj obor a nechápou jej jen jako zaměstnání. Jsme si vědomi toho, že pouze kvalitní a dostatečně vzdělaný lektor dokáže motivovat žáky. Neméně důležité je používání moderní techniky (internet, audio, video), ale také jasný cíl vyučovací hodiny. Učitel využívá praktických témat, snaží se žáky uvést do komunikačních situací, ve kterých se mohou kdykoli ocitnout. Učitelé vedou výuku s co nejmenším použitím mateřského jazyka, učební materiály neobsahují češtinu mnohdy vůbec. Z toho vyplývá, že svoji roli zcela úplně ztrácí překládání slovíček, vět či celých článků. Důraz je kladen více na schopnost domluvit se, než být schopen vytvářet bezchybné věty. Učitelé nepovažují chybu za „hřích“, ale za přínos. Role učitele nespočívá ve vysvětlení látky, ale jeho úkol je spíš pomáhat žákům, aby určitá pravidla a zákonitosti sami pochopili.
Mohou pomoci s výukou jazyků i rodiče?
Každý člověk, ať laik nebo pedagog, má názor na výuku jazyků trochu jiný. Je však nesmírně důležité zachovat důvěru v učitele a případné podněty okamžitě konzultovat v rámci konzultačních hodin. „Západní“ cizí jazyky se v minulosti u nás učily pouze teoreticky. Hlavní důraz byl kladen na jazykové prostředky (především gramatiku a slovní zásobu) a případně reálie, zatímco řečové dovednosti musely jít stranou. Tento přístup, který zná většina rodičovské veřejnosti, je u nás ve škole nahrazen tím, ve kterém nám jde o to, abychom rozuměli a aby rozuměli nám. Rodiče mají na děti velký vliv zejména v oblasti motivace a zajištění vhodných podmínek pro učení (podpora jazykových zkoušek, spolupráce s učiteli). Děti potřebují cítit, že dělají pokroky, potřebují neustálé povzbuzování, stejně, jako chválu za dobré výkony, protože jakýkoli úspěch motivuje. Rodiče často očekávají, že dítě začne již po několika výukových hodinách mluvit cizím jazykem. Když se děti učí cizímu jazyku, může nastat „tichá fáze“ (podobně jako když se učí mateřskému jazyku). Během tohoto období by rodiče neměli nutit k účasti na ústní konverzaci neustálým nabádáním k opakování slov. Případný mluvený dialog by měl být jednostranný. Po určité době začne dítě vyslovovat jednotlivá slova, běžná krátká slovní spojení a jednoduché věty. Je třeba pečlivě rozvážit kdy a jak děti opravovat. V některých případech může být korekce demotivující. I zde platí, že stejně jako při osvojování mateřského jazyka pokud mají děti možnost slyšet dospělého, jak opakuje stejná slova a slovní spojení správně, časem opraví své chyby samy.
Jaké jsou další možnosti vyúky?
V rámci volnočasových aktivit mají mladší žáci možnost využít kroužek konverzační, který slouží především k procvičení látky, kterou probírají na hodinách anglického jazyka. Dále pak nabízíme English club, dvouhodinovou aktivitu, která umožňuje dětem hrát si, vyrábět, zpívat a povídat si s rodilými mluvčími. Zejména starší děti pak využívají kapacity anglické družiny, kterou navštěvují každý den jako alternativu k běžné družině, a než se předpokládá užíváni anglického jazyka ke komunikaci.
Spolupracuje škola při výuce s odbornými institucemi?
Naše škola je součástí Asociace Cambridge škol, spojené s nakladatelstvím Cambridge University Press. Tato spolupráce se projevuje na vícero úrovních: jednak výběrem učebních materiálů z řady Kid´s Box, pravidelnou účastí žáků na zkouškách Cambridge Young Learners Exam, ale i absolvováním metodickým seminářů určených pro vyučující anglického jazyka.
Žáky se snažíme podpořit v aktivním užívání anglického jazyka i zapojováním do mezinárodních programů spolupráce prostřednictvím platformy etwinning nebo projekty dopisování se zahraničními školami.
